Mokré tenisky po dešti nebo po tréninku nejsou nic výjimečného, ale způsob, jakým je doma usušíte, rozhoduje o tom, zda vydrží sezónu, nebo dvě. Nepoužívejte radiátor ani fén. Vysoká teplota deformuje lepidlo mezi podešví a svrškem a materiál tvrdne. Tenisky vypchejte novinami nebo bílým papírem, který vsákne vlhkost, a nechte je volně stát při pokojové teplotě, ideálně na místě s prouděním vzduchu. Noviny měňte každé dvě hodiny, dokud nebudou suché. Pokud jsou boty promočené úplně, vyndejte vložky a sušte je zvlášť, protože právě v nich se drží nejvíc vody a vzniká zápach.

Šedý povlak na svršku vzniká kombinací prachu, potu a zbytků pracích prostředků. U bílých kožených tenisek stačí vlažná voda s kapkou prostředku na nádobí a měkký kartáček. U textilu je potřeba postupovat opatrněji, protože přílišné drhnutí rozvlákní povrch a šedá se vrátí ještě rychleji. Pokud si nejste jistí, jaký materiál zrovna držíte v ruce, vyplatí se nejdřív podívat na osvědčený postup, jak čistit tenisky podle typu svršku, abyste je zbytečně nepoškodili. Pastu na zubní kartáček používejte jen na gumovou podešev, nikdy na kůži, a bílé tkaničky vyperte odděleně v sáčku.

Zápach není otázka estetiky, ale hygieny. Bakterie se množí ve vlhkém prostředí a jejich metabolity zůstávají v materiálu i po usušení. Jednorázový sprej problém jen potlačí. Účinnější je střídat dva páry, aby každý měl čas proschnout alespoň dvacet čtyři hodiny, a do bot vkládat cedrové nebo bambusové vložky, které pohlcují vlhkost. Jednou za měsíc vyperte textilní vložky v pračce na třicet stupňů a nechte je uschnout na vzduchu. Sypký prášek do bot pomůže na cestách, ale doma je lepší prevence než hašení následků.

Samostatnou kapitolou je skladování. Tenisky odložené v uzavřené krabici v předsíni nemají jak vyschnout a plíseň se objeví během několika týdnů. Nechte je v otevřené polici, mimo přímé slunce, a pokud máte vlhkou předsíň, přidejte pohlcovač vlhkosti. Pravidelná údržba zabere deset minut týdně a prodlouží životnost obuvi klidně o rok. Není to otázka drahých přípravků, ale spíš návyku řešit vlhko a nečistoty dřív, než se usadí v materiálu.